Aby to nespadlo aneb 8 problémů při vrtání do staré zdi

Ačkoli je vrtání do zdi a připevňování poliček jednou z prvních kutilských dovedností a v domácnosti se jí nikdy nevyhnete, může vás tento zdánlivě jednoduchý úkon pořádně potrápit. Ano, staré domy a staré zdi mají mnohdy takové vlastnosti, že jednoduché vrtání promění v hotovou vědu.

Abyste nemuseli převrtávat ve staré zdi jednu díru vedle druhé a sahat po stále větších hmoždinkách, neobejdete se bez znalosti několika triků, kterými si usnadníte práci a zároveň minimalizujete nutnost následných oprav zdi a omítky.

1. Staré cihly

Ačkoli může mít starý dům své kouzlo, stoletá cihla neznámé kvality ho rozhodně nemá. I když se v minulosti možná dělaly věci poctivěji a více na fortel, po několika desetiletích ve zdi už cihla není jako dříve. Může se více drolit nebo popraskat a odlamovat se a vrtaný otvor může být nakonec větší, než by odpovídalo průměru vrtáku. První otvor proto předvrtejte menším vrtákem, kdybyste sáhli ihned po správné velikosti, může se stát, že bude hmoždinka vypadávat. Pokud je cihla stabilní, rozšiřte otvor použitím silnějšího vrtáku.

Předvrtávejte nejprve s menším vrtákem

2. Neznámé instalace

Ve zdi mohou být skryté kabely a staré, zapomenuté trubky. V horším případě dokonce navrtáte živý kabel nebo potrubí s vodou či plynem. Proto při práci nikam nespěchejte a opatrně naslouchejte zvukovým změnám během vrtání. Poznáte včas, když narazíte na husí krk či hliněnou, měděnou nebo olověnou trubku a máte šanci zastavit vrtačku včas. 

TIP: Pokud máte u příček možnost nahlédnout na druhou stranu, pak vám možné umístění elektrických rozvodů napoví krabičky na opačné straně zdi. 

Jakmile jde z vrtáku cihlový prach, máte vyhráno, protože instalace jsou jen pod omítkou. Když guma od izolace, je už většinou pozdě. Z bezpečnostních důvodů proto vypněte v místnosti rozvodový obvod a elektřinu si natáhněte odjinud, nebo použijte aku vrtačku. 

Silná aku vrtačka si poradí se starým cihlovým zdivem bez problémů

3. Nespolehlivé plány rozvodů

I když máte plánky instalací, není zdaleka ještě vyhráno, neboť jsou mnohdy jen schématické. Existuje poměrně velká šance, že elektrikáři dodrželi instalační zóny. Proto dbejte zvýšené opatrnosti při vrtání: 

• půl metru od podlahy
• půl metru od stropu
• půl metru od rámu dveří
• nad a pod vypínači
• na stropě kolmo od svítidel ke stěně
• kdekoli na podlaze (u starších domů pozor i na rozvody souseda pod vámi)

4. Tlustá omítka

Pokud je vrstva omítky i několik centimetrů silná, musíte použít delší vrták a celou délku hmoždinky uchycovat až v pevné zdi. Šroub musí být dostatečně dlouhý, aby dosáhl až na konec hmoždinky a patřičně ji rozevřel a zafixoval ve zdivu. Nikdy se nespoléhejte na omítku, její nosné vlastnosti jsou zanedbatelné a udrží maximálně list papíru s napínáčkem. 

5. Padající omítka

Stará omítka není zpevněná perlinkou a bude se drolit a opadávat, mnohdy i ve velkých kusech. Pokud jde omítka odlupovat prstem, pak nepomůže ani opatrné vrtání a musíte se smířit s tím, že bude padat.. Škody můžete minimalizovat vrtáním bez příklepu. Někdy pomůže dočasné zpevnění omítky papírovou páskou, která sníží vibrace, přenášené z vrtačky a zdi. Po odlepení pásky však u starých omítek počítejte přinejmenším se strhnutím povrchové barvy.

6. Spára mezi cihlami

Když se z vrtaného otvoru sype červený cihlový prášek, vrtáte do cihly a s největší pravděpodobností nebudete muset vrtat jinde. Jakmile se ale trefíte do mezery mezi cihly, hrozí nebezpečí, že vrtaný otvor bude pro vaši hmoždinku příliš velký. Především ale malta ve spáře neposkytne hmoždince dostatečnou oporu pro roztažení a ta se nikdy nezafixuje pořádně. Při dotahování šroubu se hmoždinka začne protáčet a ještě více drolit materiál kolem sebe.

7. Vepřovice

Podobně jako v případě drolivých cihel je třeba do vepřovic nejprve zavrtat menší průměr, do kterého hmoždinku naklepnete kladivem víc „na sílu“. Cihly z nepálené hlíny mohou být po letech více či méně zvětralé a při zavěšování těžkých polic proto volte jistější ukotvení na více místech. 

TIP: Chemické kotvy ve vepřovicích nedrží moc dobře, proto volte spíše kombinaci dřevo-sádra. Případně zavěšujte těžké věci na dřevěné konzole, které přichytíte s větší roztečí, aby se váha lépe rozložila.

Chemické kotvy jsou dnes dostupné i bez karcinogenního styrenu

8. Palachy

Na zpevnění tlustých nebo různě silných omítek nerovných zdí se dříve místo perlinky ze skelné tkaniny používaly rákosové rohože nebo rabic, čili role drátěného pletiva. Tyto takzvané „palachy“ nejsou pro vrták překážkou, jen přetrhané drátky rabicového pletiva mohou popraskat omítku a nevzhledně z ní vylézat. Před finální opravou omítky je proto ohněte zpět ke zdi, nebo odštípněte. 

Kuriozita: Rabicové drátěné pletivo se na zdivo přibíjelo a v dobách nedostatku se místo podložek přitloukal hřebík s víčkem od lahve. Díky tomu dnes můžete najít ve starých omítkách sběratelsky vzácná kovová víčka od dobových limonád či dnes již neexistujících piv. 

Problém může způsobit palach z dřevěných latí. Pokud narazíte pod omítkou na dřevo, musíte vyměnit vrták do zdi za vrták na dřevo, nebo – v případě lehčích věcí – je přichytit přímo do dřeva i bez hmoždinky. Těžké předměty však vrut neudrží, protože latě jsou tenké, nebo je celá konstrukce palachu uvolněná a nestabilní. V takovém případě se musíte trefit do mezery mezi latě a počítejte s tím, že jádrová zeď bude až několik centimetrů za omítkou.

Mějte vždy nachystané i silnější vrtáky 

Jak si poradit s příliš velkým otvorem

•  Vrtejte jinde – Pokud je to možné, zkuste vyvrtat otvor jinde. Staré zdi nejsou jednolité a může se stát, že o pár centimetrů vedle už bude normální cihla. V ideálním případě bude starý nepovedený otvor zakrytý zavěšovaným předmětem či nábytkem.

• Sádra + dřevo – Starou a osvědčenou metodou, jak připevnit cokoli pevně ke zdi je použití dřevěného špalíku, který vložíte do vyvrtaného otvoru a zasádrujete. Po vytvrdnutí sádry už nepotřebujete hmoždinku, vrut přichytíte přímo do dřeva a vyspravíte případná poškození omítky.  Dříve se tak připevňovalo vše a mnoho starých domácích kutilů se této praxe drží dodnes. Postup je však časově náročný a většina řemeslníků sáhne raději po chemické kotvě, aby měli brzy hotovo.

• Sirky – Pokud hodně spěcháte nebo nemáte sádru, můžete kolem hmoždinky nastrkat zápalky. Nejeden řemeslník či mistr vám však bude chtít za takovou fušeřinu urazit ruce. Ačkoli dříve či později si takto občas vypomůže každý, snažte se raději dělat věci pořádně. Měkké dřevo zápalek se totiž při větším zatížení hmoždinky časem mechanicky zdeformuje a spoj nebude tak pevný jako zpočátku.

• Chemická kotva – Pomocí chemie můžete do zdi velmi rychle upevnit v podstatě cokoli. Pamatujte na to, že otvor musí být patřičně vyčištěný od prachu a drobných částeček, aby se kotva dobře uchytila. Prach nejlépe odstraníte vysavačem nebo vyfouknete brčkem.

 Další informace o vrtání do zdí najdete v článku Aby to nespadlo aneb vrtání do různých materiálů

Teď už to bude držet

Žádný problém není neřešitelný a i když vás staré zdi pokaždé nějak překvapí, už víte, jak si poradit. S kvalitními vrtáky a spolehlivou vrtačkou dokážete na starou zvětralou zeď zavěsit cokoliv.

Pro blog Promistry.cz napsal Zbyněk Dach