Jak vyberu správný závitník

Každý kutil čas od času potřebuje vyrobit nějaký závit. Proto potřebuje kvalitní závitníky. V tomto článku si popíšeme závitníky pro ruční řezání závitů.

Závitníky se vyrábějí buď z nástrojové oceli, které jsou levné, nebo z rychlořezné oceli (označení HSS). Ty jsou o dost dražší, ale také toho hodně vydrží.

Závitníky se prodávají v sadách po dvou nebo třech kusech. První dva, označené jedním a dvěma vruby, vyříznou postupně závit ve vyvrtaném otvoru. Tomu třetímu se říká dořezávací nebo kalibrovací (nebývá označen) při jeho použití se výsledný závit dočistí.

Sada metrických závitníků

Vruby (proužky), kterými jsou jednotlivé závitníky označeny, nám velmi usnadní jejich výběr při práci.

Závitníky, které jsou v sadě po dvou kusech, mívají jemné stoupání závitu. Tyto závity s jemným stoupáním se používají do slabých materiálů, jako jsou třeba plechy, kde vyřežou více závitů, a tím zvětší plochu, která drží nosný materiál a šroub pohromadě.

Rozlišení závitníků z nástrojové a rychlořezné oceli je jednoduché. Ty z nástrojové oceli se značí NO, ty z rychlořezné oceli se značí HSS.

Kdo vyřízne 5 závitů za rok nebo řeže do měkčího materiálu, stačí mu levnější závitníky NO. Kdo však řeže závity často a i do tvrdých materiálů, musí si připlatit a koupit dražší HSS závitníky. Pokud pracujete s nerezem, který je velmi tvrdý, používají se závitníky HSSE, které jsou obohacené kobaltem.

Dále se u závitníků rozlišuje typ závitu. Nejběžněji se používá metrický závit s označením M. Metrický závit, který má jemné stoupání se označuje MF. Nyní již u nás málo používaný Whitworthův závit má označení W. A nakonec existují speciální závitníky (trubkové), které se označují G.

Pokud jde o číselné označení, tak je to takto:

• ČSN 223010 – metrický závit
• ČSN 223011 – whitworthův závit
• ČSN 223012 – trubkový závit

To jsou nejběžnější druhy závitů, se kterými se u nás můžete setkat a které budete potřebovat.