Projekt: Výměna podlahy v obýváku

Jelikož si renovujeme starší dům, některé jeho části odpovídají jeho stáří (dům je ze začátku 70 let). Například podlaha v obýváku, která nebyla zrovna rovná a místy byla prošlapaná. Při hlavní části rekonstrukce na ni nezbyly peníze a čas, a tak jsem ji musel vyměnit nyní.

 Na betonovém stropě, bylo totiž položeno asi 5 cm betonu, který byl vyrobený s příměsí hoblin. Díky tomu byla podlaha trochu teplejší, než kdyby to byl čistý beton. Nicméně pevnost tohoto betonu není příliš velká, a tak to podle toho vypadalo.

Rozhodli jsme se, že stávající podlahu vyměníme za dřevěná prkna. Vypadají mnohem lépe než původní koberec a hlavně podlaha bude teplejší, než jakákoliv variace na beton.

Nejprve jsem musel odstranit starou podlahu, tedy tu betonovou krustu, jak jsem psal výše. Ač se na první pohled zdálo, že to bude snadná práce, nějaký čas to zabralo. Místy se od podkladu odlupovaly velké kusy, jinde se krusta zase drolila po miniaturních kouscích. Vybouranou hmotu jsem vynášel nově zbudovanými balkonovými dveřmi a následně po žebříku na zahradu, takže to bylo také velice zábavné. Suť jsem nosil v 15l kbelících, a nakonec jich bylo celkem 100.

Pak jsem umístil podkladové latě, cca 22 mm silné. Jelikož je podlaha v obýváku celkem dost zatěžovaná, latě jsem přivrtal k podkladu asi 50 cm rozestupy. S tím, že u vstupních a balkonových dveří byly hned dvě latě asi 10 cm od sebe.

Během výše popsaných kroků jsem ještě připravoval samotná prkna na podlahu. Ty jsem koupil v dřevoprodeji tady v Příbrami a jejich rozměry byly 5000 x 135 x 28 mm. Jsou to prkna se systémem pero – drážka, podobně jako obkladové palubky. Nejprve jsem odstranil smolničky, což jsou praskliny ve dřevě, naplněné smůlou, která ráda teče. Odstranil jsem je pomocí frézy a následně jsem díry zatmelil.

Potom jsem prkna natřel penetračním roztokem, což byl vodou naředěný parketový lak v poměru 1 díl vody a 5 dílů laku. Po zaschnutí penetračního nátěru, jsem přebrousil vystouplá dřevěná vlákna, která se vždy objeví. Poté jsem nanesl druhý nátěr už normálně hustým lakem. Po zaschnutí druhého nátěru jsem prkna opět přebrousil. Pak přišel třetí nátěr. Po něm už nebylo nutné prkna přebrušovat, protože vlákna dřeva už nevystoupily.

Pak začala samotná pokládka.

Prkna jsem postupně zakracoval na potřebné délky. U prvního prkna jsem navíc musel zkopírovat nerovnost boční stěny místnosti. Na každou lať jsem navíc nanesl lepidlo, které přilepilo prkna k latím. První prkno jsem pak zatížil betonovými tvárnicemi, aby se přilepilo k podkladovým latím.

Prkna jsem k sobě utahoval pomocí heveru. A každé prkno jsem pomocí vrutu přišrouboval ke každé podkladové lati.

Poslední prkno jsem opět zařízl podle nerovné stěny. Zde navíc musela být ponechána dostatečná mezera aby prkno šlo vůbec zasunout. Tady jsem už musel utahovat pomocí dřevěných klínků:

A poslední prkno jsem opět musel zatížit betonovými tvárnicemi, aby se přichytilo k podkladovým latím.

A takto vypadá téměř hotová podlaha z dřevěných prken. Ještě mi zbývá kolem stěn připevnit překrývací lišty, aby se schovala mezera.

Jednotlivá prkna jsem lepil k podkladovým latím (jak jsem už zmínil). Jelikož dřevo stále pracuje, nasává vzdušnou vlhkost a zase se vysušuje během topné sezony, není vhodné lepit jednotlivá prkna k sobě. Vznikl by tzv. krový efekt, tedy několik prken by zůstalo slepených k sobě a následná spára by praskla a vytvořila by se mezi prkny třeba i centimetrová mezera.

Takto, když je každé prkno zvlášť, může v klidu pracovat a mezery mezi nimi budou maximálně milimetrové.

Pro lepení jsem použil lepidlo Soudal 67A a lak je Sokrates Tango plus, což je parketový lak. S obojím jsem velmi spokojený. Lepidla jsem si koupil 5kg kbelík, takže mi zbylo dost ještě na další projekty.

U podlahy v obýváku mě ještě čeká připevnit krycí lišty kolem stěn. Ale to až v některém dalším článku.