Mám dvě přímočaré pily a jednoho „mafla“. A nějak bytostně jsem nesouhlasil s tím, že by přímočaré pily měly ležet jen tak na na bok. U maflu mi pak přišlo špatné, že bych ho opíral nějak našikmo, aby celou vahou byl na krytu kotouče.
Důvod je jasný, "maflík" není nejlehčí (můj má výkonný motor 1,5 kW a ten něco váží) a svou vahou by mohl kryt kotouče, a i styčnou desku, deformovat.
A tak jsem si postavil stojan, v němž všechny tři elektrické pily, které mám, našly své útočiště.
Bylo to velmi jednoduché. Vzal jsem prkýnko ze spárovky, široké tak akorát do skříňky na elektrické nářadí, k němu na koncích přilepil nožičky, tedy další prkýnka, na kterých celá konstrukce stojí. Ty jsou asi 50 mm vysoké. To proto, aby bylo dostatek místa na pilové listy a pilový kotouč i s krytem.
Pak jsem ještě příčně podlepil prkno dalšími prkýnky, pro vyztužení. Dlouhé prkýnko má léta podél, takže po naříznutí otvorů pro pilové listy a pilový kotouč by se tyto části snadno odlomily. Proto ty výztuhy.
Dále jsem vyřízl otvory pro pilové listy přímočarých pilek a pilový kotouč (i s krytem) maflíka. A tím bylo hotovo.
Umístil jsem stojan do skříňky a postavil do něj pily. Pak se ukázalo, že bude třeba ještě dvou vylepšení. A to podpěra stojanu zhruba v prostředku, aby nedocházelo k prohýbání nosné části a přílišnému namáhání výztuh. Ty by se mohly po čase odlomit.
A také jsem přidal podpěru pod motor maflu, který dost vybočuje. Tady by zase hrozilo zdeformování příložníkové části maflíku, na které nyní mafl odpočívá.
V pravé části jsou tedy dvě přímočaré pily vedle sebe a v levé je potom maflík. Ten je rozměrnější a hůře se vyndává, tak takto pro mě bude více „po ruce“.
kutil Michell