Před nějakým časem jsem tu montoval stojan na vrtačku. Po umístění vrtačky mě napadlo pár vylepšení, které jsem následně aplikoval. A proto vznikl tento článek.
Od Jéžiška jsem dostal novou vrtačku, tak jsem do stojanu mohl trvale umístit svou původní, kterou jsem dosud používal.
První věcí bylo, že jsem vyměnil rychloupínací sklíčidlo (takové to, co utáhnete rukou) za sklíčidlo kličkové. Ono to rychloupínací sklíčidlo je sice fajn, ale ve stojanové vrtačce celkem nahovno.
Vrtačku jsem umístil do stojanu, pak jsem přidělal držák na vypínač, kam jsem přitáhl kabel z vrtačky. K vypínači jsem natáhl jeden starší kabel od počítače, který jsem měl v zásobách, to proto, aby na konci nebyla jen dvou kolíková vidlice ale plná zástrčka. To proto, aby ve vypínači byla vždy přerušena fáze a ne jako v případě dvou kolíku, že by šla fáze modrým „N“ vodičem.
Tím jsem vlastně „odsoudil" vrtačku, že už nadále bude použitelná jen jako stojanová (tedy pokud bych jí nedal nový přívodní kabel).
Pak jsem ještě naohýbal ocelový drát pro zavěšení kličky na utahování sklíčidla.
Nakonec se objevil „problém“ s chlazením motoru vrtačky, kdy vzduch mi velkou rychlostí fučel přímo do xichtu. Tak jsem ještě našel pevnou plastovou fólii (síla cca 0,2 mm) a tavnou pistolí ji připevnil přes vyfukovací otvory vrtačky. Ale ne tak, že bych je úplně zaslepil, prostě vzduch není vyfukován přímo, ale je touto fólií usměrněn a už mi nenačechrává ofinu.
Update: Hmota tavné pistole se ukázala jako nedostatečné lepítko. Tak jsem namísto ní použil oboustranně lepicí pěnovou pásku. Ta je silná cca 1 mm a tak fólie nepřiléhá přímo na tělo vrtačky a chladicí vzduch může proudit.
kutil Michell